Výstavba a modernizace elektroenergetických sítí

Průběžné posilování přenosové kapacity spolu s výstavbou a modernizací elektroenergetické přenosové soustavy a distribučních sítí představují zásadní předpoklad pro jejich bezproblémové fungování. Na rozvoj členové ČSRES ročně vynakládají desítky miliard korun. Cílem je zajistit plynulost dodávek elektřiny tuzemským zákazníkům i s ohledem na stále větší zapojování OZE do sítě, stejně jako naplnit požadavky vyplývající z mezinárodní spolupráce na trhu s elektrickou energií.

Elektroenergetickou soustavu tvoří desítky tisíc relativně rozsáhlých zařízení se značnou investiční náročností, jejichž životnost dosahuje přibližně 45 let. Každé zkrácení jejich životního cyklu znamená zatížení rozpočtu sítí novým výdajem a vede k navýšení poplatků za jejich využití. Optimální rychlost navyšování kapacit je taková, která minimalizuje náklady a maximalizuje užitek, čehož si jsou členové ČSRES vědomi a tímto kritériem se řídí.

Velký rozsah a kapitálová náročnost elektroenergetických sítí vyžadují dlouhodobé plánování. Tempo rozšiřování kapacity sítí je dáno především ekonomickou životností a rychlostí povolování realizací. Zatímco výstavba vedení trvá jeden až dva roky, celková doba na provedení stavby od jejího záměru přes přípravu, projektování, projednání, povolovací procesy a konečnou výstavbu trvá až 15 let.

Investice do obnovy a rozvoje přenosové a distribuční soustavy dosahují každoročně přibližně 33 miliard korun. Členové ČSRES nicméně očekávají, že potřeba investic v nejbližších letech naroste až dvojnásobně. Mezi hlavní důvody patří postupná decentralizace energetiky a připojování nových zdrojů, především solárních a větrných elektráren, stejně jako zajištění funkcí tzv. chytrých sítí.

Právě zapojování velkého množství malých zdrojů na nižších napěťových úrovních společně s novými velkými zdroji (jaderné bloky či paroplynové elektrárny) bude klást značné požadavky na zajištění spolehlivého provozu elektroenergetických sítí. Zároveň bude potřeba vybudovat systém chytrého měření a rovněž spustit provoz Elektroenergetického datového centra. Jako důležité se jeví i zajištění stability sítí s ohledem na zapojování sezonně vyrábějících obnovitelných zdrojů, a počítat je třeba i s dosud málo zmapovanou oblastí komunitní energetiky.

Pro rozvoj obnovitelných zdrojů budou rovněž nutné nemalé úpravy současné (r. 2024) koncepce elektrických sítí. Ty se týkají zejména potřeby zajistit zpětný tok výkonu z malých zdrojů, stejně jako zálohy a regulace v situaci výrazného snížení využití regulačních zdrojů.

Nejčastější otázky

Elektroenergetické sítě v ČR jsou v celkovém srovnání (koncepce, technický stav i rozvoj) s okolními státy a Evropou ve velmi dobrém stavu. Jsou bezpečné, spolehlivé a dokážou zajistit aktuální spotřebu a výrobu elektřiny.

Společnosti provozující a vlastnící elektrické sítě mají strategické investiční plány, které zahrnují dlouhodobý koncepční rozvoj soustavy. Sestavují a periodicky aktualizují plány revizí, údržby a obnovy sítí, rekonstrukce a posilování síťových prvků, modernizace zařízení a řídicích systémů. Rizika spočívají v časově zdlouhavých povolovacích procesech při výstavbě, obnově a rekonstrukcích síťových prvků, především liniových staveb. Pokud jde o výstavby vedení v nových trasách, problém představují složitá majetkově správní řízení a územně správní řízení při vyhledávání vhodných koridorů.

Výrazný rozvoj OZE bude vyžadovat posilování sítí, zejména v místech s omezenou přenosovou kapacitou. Na tuto skutečnost se připravují všichni provozovatelé distribučních sítí i provozovatel přenosové soustavy. Rozšiřování OZE se neobejde bez značného posilování a investic do síťové infrastruktury, a to především na úrovni distribučních sítí. Potřebný bude i rozvoj používané technologie, jako například na předávacích místech přenosové a distribuční soustavy nebo digitalizace procesů týkajících se řízení a kontroly dodávaného výkonu z OZE. Komunitní energetika sama o sobě nemusí přímo vyvolávat potřebu posilování sítí. Jde jen o jinou organizaci trhu, nicméně chod komunitních energetik bude muset být v souladu s technickými možnostmi sítí.

Výstavba a obnova elektroenergetické soustavy ČR je z převážné části v oblasti infrastruktury zabezpečována provozovatelem přenosové soustavy (společnost ČEPS) a provozovateli distribučních soustav (společnosti ČEZ Distribuce, EG.D. a PREdistribuce). Tyto společnosti mají na trhu s elektřinou přirozený monopol na své činnosti na daném území a jejich podnikání je regulované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Naprostá většina finančních zdrojů těchto společností pochází z regulovaných plateb odběratelů. Tyto platby jsou regulovány ERÚ v souladu se zákonem podle oznámených zásad cenové regulace v regulačním období. Vzhledem k tomu, že rozvoj infrastruktury elektrických sítí je finančně náročná činnost, část prostředků je rovněž zabezpečována z prostředků veřejné podpory, tedy tuzemských i evropských grantů.

Dekarbonizace a snižování emisní zátěže škodlivin bude vyžadovat vyšší zapojení elektřiny v energetické bilanci, protože elektřinu lze relativně snadno, nikoli však levně, vyrábět bezemisně či nízkoemisní. Modernizace elektroenergetické soustavy umožňuje přenos většího množství elektřiny z OZE, které produkují méně emisních skleníkových plynů než fosilní zdroje energie. Modernizace může vést i ke snížení ztrát pro přenos energie a tím zvýšit účinnost přenosu. To bude mít pozitivní vliv na životní prostředí.

V přenosové soustavě se počítá s postupným útlumem provozu systému o napěťové hladině 220 kV a jeho náhradě vedeními 400 kV. Z hlediska hlavních směrů investičních opatření v přenosové soustavě lze uvést transformaci a rozvoj zdrojů v severozápadních Čechách, zabezpečení posílení sítí pro nové jaderné zdroje, podporu připojování OZE do přenosové sítě, posilování transformačních vazeb přenosové soustavy a distribučních sítí v oblastech rozvoje spotřeby nebo podporu spolupráce a propojení s ostatními přenosovými soustavami EU.

Související s tématem