Regionální distribuční síť versus lokální distribuční síť

Nejčastější otázky

RDS je regionální distributor připojený na přenosovou soustavu. Česká distribuční soustava je na jednotlivých územích spravována vždy jedním regionálním distributorem. Celkem na území ČR působí tři regionální distributoři. Naproti tomu LDS je lokální distribuční síť, která je připojená do nadřazené distribuční sítě. Nadřazenou sítí může být buď RDS, nebo jiná LDS. RDS jsou velmi podrobně regulovány ze strany státu, jejich oprávněné náklady jsou velmi pečlivě analyzovány a jejich zisk je limitován. Naproti tomu LDS je komerční subjekt, jehož snahou je maximalizace zisku.

Provozovatelé RDS považují často připojování LDS za problematické zejména z důvodu nedostatku kapacity RDS. Dalším důvodem mohou být spory ohledně zajištění kvality dodávek v rámci LDS. V takových případech je někdy komplikované přesné stanovení, jaký subjekt a jakým způsobem se na případné snížené kvalitě dodávky podílel. LDS je dalším subjektem v distribuci elektřiny, což přináší další možnosti legislativních sporů a s tím souvisejících nákladů.

Za RDS je možné obecně říci, že se na novou energetiku intenzivně připravují. U LDS je situace výrazně složitější, každá LDS je na tom jinak. Ačkoli nepochybně existují LDS, které se alespoň částečně budou snažit držet krok, může být situace v tomto směru u většiny LDS více či méně problematická.

Hlavním trendem je rozvoj decentrálních zdrojů, které mohou být instalované na rodinných a bytových domech, ve školách, v institucích i ve firmách. Další trendy jsou spojeny s rozvojem sdílení elektřiny a komunitní energetikou, dynamickými tarify i s možností poskytování flexibility.

V rámci bezpečnosti provozu distribuční soustavy zákon nerozlišuje mezi provozovatelem regionální a provozovatelem lokální sítě, takže pro všechny zákazníky a provozovatele platí stejná práva a povinnosti. Distribuční společnosti mohou provozovat pouze taková zařízení, která splňují požadavky na bezpečnost, a mohou uvádět do provozu jen taková zařízení LDS, která odpovídají příslušným platným normám a předpisům, a pouze po provedení předepsaných kontrol, zkoušek a revizí. Provoz LDS je obecně méně sledován a potenciálně může být méně spolehlivý, protože vykazování spolehlivosti není hlídáno ERÚ. Spolehlivost provozu RDS je nejen sledována, ale také zveřejňována a RDS jsou motivovány k jejímu navyšování.

Za údržbu je zodpovědný provozovatel dané distribuční soustavy. Mezi hlavní aktivity v rámci údržby lze zařadit náklady na údržbu sítí a systémů i náklady na jejich modernizaci a provoz. Dále je nutné počítat s náklady na zajištění kvality dodávek, s náklady na kompenzaci tzv. účiníku, krytí ztrát, odpisy nebo pronájem distribučního zařízení a také s náklady na měření, komunikaci a ostatní administrativu.

Zpět