Nejčastější otázky
Dlouhodobou prioritou zabezpečení elektrických sítí v České republice je odolnost proti blackoutu. Jsou ale i další hrozby pro elektrické sítě. Patří mezi ně riziko přetížení, úmyslného poškození, kybernetické útoky a z širšího pohledu je rizikem i přílišná závislost na importu primárních zdrojů energie nebo přírodní vlivy.
Energetické firmy musí trvale sledovat nejnovější trendy v oblasti bezpečnosti a průběžně je implementovat. Velkým tématem posledních let je zajištění kybernetické bezpečnosti elektrických sítí. S rozvojem umělé inteligence a 5G sítí dále narostou možnosti včasné detekce kybernetických útoků, monitoringu sítí, validace bezpečnostních řešení a dalších.
Výše investic postupně narůstá s tím, jak se mění požadavky na bezpečnost sítí a spolehlivost dodávek elektřiny. Ještě před několika lety šlo o upozaděné téma a tomu odpovídaly i vynakládané prostředky na obnovu a rozvoj sítí. V roce 2024, zejména z důvodu rychle se rozvíjející decentralizace a související digitalizace, jsou investice do obnovy a posílení sítí zcela v popředí a navyšují se i potřebné finance. Do budoucna lze očekávat navýšení investic v řádu miliard korun ročně, jejichž schvalování bude podléhat Energetickému regulačnímu úřadu.
Vzdělání a dovednosti techniků se liší podle jejich odborného zařazení. Jiné nároky jsou kladeny na technika výjezdu a jiné na správce počítačových serverů. Je však jisté, že provozovatelé sítí přísně dbají na to, aby měli všichni pracovníci zajištěnou potřebnou kvalifikaci pro své činnosti. Techničtí pracovníci absolvují školení zakončené testem podle vyhlášky 194/2002 Sb., která stanovuje mimo jiné i termíny a rozsahy školení. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců jsou zavedeny mimo jiné programy pro předávání zkušeností.
Obecně je v síti problém jakéhokoli neodregulovatelného přebytku elektřiny. Tehdy dochází k lokálnímu růstu napětí v síti, což může způsobit poškození celé řady spotřebičů nebo vést k lokálním poškozením síťových prvků. Problém je markantní hlavně v sítích nízkého napětí, které mají velmi dlouhou dobu obnovy a jejich posilování se proto děje jen velmi pozvolna. Nárazové posílení sítí je totiž jak drahé, tak kapacitně obtížně realizovatelné.
Zapojení umělé inteligence do řídících systémů bude spíše přínosem. Všechny novinky řídicích systémů procházejí velmi náročným testovacím a schvalovacím procesem, neočekávaná rizika jsou tedy velmi malá. Naopak přínosy mohou být značné, především v oblasti včasné diagnostiky problémů, tedy ve zvýšení bezpečnosti sítí.